Letošní léto zdálo se poněkud folkové.
Léta už léta se pořádají různé folkové festivaly. Jsou malé i velké, známé i neznámé. Jsou i takové co neznáme a jsou jen pro známé.
Vedle tradice dnešních masových festivalů, kde je pro diváka účast takřka prestiží je i takový, kde je prestiží písničkáře vystupovat zde.
Vedle tradice dnešních masových festivalů, kde je pro diváka účast takřka prestiží je i takový, kde je prestiží písničkáře vystupovat zde.
Zasvěceným a zúčastněným dobře známá pro jiné neznámá Folková chalupa letos v létě oslavila už 20 let své kulturní činnosti. Za ty roky své plodné činnosti si už vychovala i svou vlastní generaci posluchačů. K vystoupení zde Vám nepomůže schopnost manažéra, ale musíte být vybráni k pozvání, což nevylučuje možnost manažéra Vám v tom i zabránit nebo odložit, jak se bohužel stalo i u Karla Kryla, který o vystoupení zde stál, ale bohužel to už nestihl. Letos ho důstojně zastoupil vlastní bratr Honza Kryl, který nežije ze stínu slávy bratra svého, ale důstojně nese pochodeň světla své vlastní písničkářské a poetické tvorby.
Muzikanti sem nejezdí za kšeftem, ale někdy i za odpočinkem. Hudebníci i posluchači se zde stávají hosty Folkové chalupy. Nemám moc rád chataře, chalupáře, novopečené hypotéční stavitele podnikatelského baroka a jiné majitele nemovitostí ukazující nám svou movitost. Vždycky jsem spal raději s jinými pod hvězdami než pod střechou jiných, natož abych, chtěl mít svou vlastní. Možná jsem líný, protože je snazší hvězdy obdivovat nežli střechu opravovat, ale lidé co staví něco pro jiné mají mou úctu a náklonnost. Za jednu takovou pomyslnou zeď jsem se toho léta dostal.
Někdo se schovává za zeď co si sám postaví,
jiný se drží při zdi a má pořád okovy,
další se postaví za lidi
a život mu ukončí u zdi popravčí.
Jsou i ti co jdou s hlavou svou proti zdi
a projdou ji.
Někdo se ke zdi své modlí jen,
někteří staví ty zdi, jako ochranu všem,
ale jsou tací co zdi jen ničí, tajně je malují
a taky je kradou i kupují,
což je skoro totéž.
Stavebním základem mé zdi je její autor, stavebním kamenem je její účel a pojící maltou jsou lidi kolem ní. Žádná zeď není tak vysoká, aby ji nepřekonal originální nápad a stala se zbytečnou. Ale jsou zdi, které drží chrámy geniálních architektů, které mi připadá zbytečné zdolávat. Někdo má rád zdi opěrné, ale já se raději opírám o stavitele chrámů.
„Nestavme zdi okolo lidí,
postavme lidi okolo zdí."
Neberte to, jako promo pro Folkovou chalupu (kvalita se prodá i bez reklamy), ale jako svobodný osobně veřejný pohled pod nátlakem emocí a vzpomínek nad zapůjčenou hudbou živých nahrávek Jirky Míži, Jirky Konvrzka, Pepy Nose, Pepy Streichla, Slávka Janouška, Arnošta Frauenbergra a mnoha dalších zde vystupujících písničkářů od zvukového mistra a muzikanta Karla Čeledy.
Přijel jsem sem, viděl jsem to tu, slyšel jsem to tam sám i s ostatními, poslouchal o tom zde i od jiných, pobyl jsem tam, fotil taky, popil jsem tu, odjel domů a opět se vrátil z mého domu do toho veřejného domu, jako domů. Folková chalupa z Vás udělá závislé, ale přeci to nebudeme léčit. Jenom si musíme uvědomit, že nemáme rádi její zdi, ale lidi co ji obývají. Jako zbloudilý poutník životem se občas stavím tu a jindy tam, ale tady jsem byl rád a proto děkuji všem, které jsem tu potkal a hlavně těm co jsou její hlavou, srdcem, duší, patronem i sponzorem ve velkém už pěkných 20 let. Děkuji hlavně Vláďovi Mikulcovi, jeho ženě Ivaně a ostatním z té jejich báječné party a přeji jim mnoho dalších společných aktivit na které se nezapomíná. Připadá Vám to neskutečné a nereálné, myslíte, že všechny ty fotky a videa jsou fotomontáží? To nechám na Vás, ale můžete je také alespoň virtuálně navštívit.
P.S. Prosím nerušte jejich soukromí bez patřičného pozvání. Ona to není zas taková legrace pustit si na svůj pozemek s chalupou desítky lidí. I když se stravují většinou ze svého, tak tu vyprodukují spousty odpadků i tělesného odpadu. Ne každý má svůj ručník a toaletní papír. Topit a svítit celé dny i noci pro své hosty taky něco stojí a aby toho nebylo málo, tak je zde k dispozici nejmenovaná sudová desítka a jiné mošty za nákupní cenu, vstup do muzea totality zdarma, ohniště se dřevem bez práce atd. To jsou jen viditelné položky. Další skryté náklady jsou v organizaci, komunikaci, ozvučení a dopravě akcí. K tomu si přidejte peníze za údržbu a opravy po takové zátěži nájezdníků i s rodinami a dojde Vám, že tyhle ztráty může krýt ze svého rozpočtu jen kulturní Mecenáš. Mimochodem ještě vím o jedné podobné chalupě a tou je Havlův Hrádeček.
Tak to bylo něco z mého folkového léta
a jsem jen zvědav, jaká bude folková zima.
Janek (Zdeněk Janeček)
