pátek 1. září 2006

4. Cestovní email - Doprava Kambodža

4. Cestovní email – Doprava Kambodža 


Kde lidi vozí, jako prasata a prasata vozí na motorce po dvou kusech a kde řídí dva z jedné sedačky.

Po male prestavce neco ze zazitku podle Anicky “Z velke zeme, plne melkych hrobu.” Jest to vytrzeno z kontextu a taky z deniku, ktery je castecne zapsan v Psionu. Podotykam, ze se nam podarilo vcera uspesne navratit do Thajska a uzivame si klidu, miru, inteligence a cistoty zdejsi kontrastni zeme. Opet pouzivam cislo na Paegas +420 737 11 atd., Anicka ma pujceny muj Eurotel +420 723 88 atd., oba jsou aktivni, ale Paegas v Bangkoku neumi odeslat SMS, prijem jde u obou. Posilateli SMS musite mit cele mezinarodni cislo. Nastavte si dorucenky, at vite zda to dostavame a nebudte nas. Thajsko je o 6 hod pred nami. 

Doprava není jen únava, ale i zábava. 


Predchozi text je v Psionu a poslu ho po zpracovani. Rano jsme vyrazili presne podle modelu, jedna motorka, jeden sofer a dve svine. Tak se tu bezne jezdi. Tedy na motorce jsou vzadu svazana dve prasata k sobe. Povetsinou tedy mrtve. Svine jsme asi ale byli my, protoze jsme si vzali jen jednu motorku a ne dve. Puvodne doslo k omylu, protoze sofer rekl, ze motorku nam ukaze zitra a, ze si ji pujci od taty. Kreslil jsem mu trikolku pro dve osoby vzadu a on ochotne kyval, jakbyne, platili jsme mu 10 $ na den. Prijel na klasickem malem motocyklu, kde jsme jeli tri. Na belochy dost, ale mistni tu jezdi bezne ve ctyrech. Oni jsou vubec vseobecne skladni. Pozdeji jsme v taxiku, ktery zasadne neznaci, vyjma Phon Penhu jeli vzadu ve ctyrech a nase zavazadla, vepredu, tez po ctyrech. Opravdu, sofer je tak hodny, ze pribere bezne na sve sedadlo i spolujezdce. Treba ho taky muze rychle stridat v rizeni, nebo zastavit bezpecne vuz pri nahle indispozici. Maji to tu velmi vymakane. Nedavno jsme jeli zase smluvnim Taxikem pickapem, pouceni predchozim vyvojem, jiz v klimatizovane kabine vepredu jenom tri a dva batohy, vepredu tez tri, vzadu asi 15 lidicek na korbe na desti a prachu. Jeste jeden zalozni sofer a vyberci penez sedel na kapote pred soferem a v monzunovem destiku mu pilne utiral predni sklo drzicim steracem. Rucni prace, je rucni prace a ne ty zapadni automaticke vecne nefungujici vymozenosti. A ta ochota a ten servis, kdyz prselo mene tak si sklo jeste poleval vodou drzici v ruce, aby ho snad trochu neposkrabal. Jelikoz to pisu stejne zpetne a na preskacku, jeste se u te dopravy trochu zdrzim. Nejcastejsi a nejrozsirenejsi dopravou tu je mototaxi. Mala motorka a jejich vecne se usmivajici a nadseni soferi. Ceny smluvni a velmi rozdilne, to podle vasich zkusenosti a soferova usudku. Soferi jsou vzdelani, anglicke cislovky a dolary jim jdou velmi. Hlavne jsou hodne pozorni a ochotni. Nikdy vas nepropasnou a nenechaji na pokoji. Sve sluzby vam nabidnou i v momente, ze z jedne motorky prave slezate, uz vam nabizeji tu svou. I do protismeru zajedou, aby se vnutili. Parada. Ma to, ale hacek. Jsou trochu hlusi na slova ne, nechci, nepotrebuji, nikam nejedu a jine zaporne ekvivalenty. A je jich opravdu dost. Verte ci neverte. Dalsi dopravou uz je smluvni taxi, coz je bezny osobni vuz, kapacitou lidi spise mikrobus. Pak jiz velmi oblibeny a zminovany pickap. Tyto vozidla uz maji sve nahanece, kteri vas radi zavedou ke svym sponzorum, ti vam pak nezapomenou pripocitat jejich odmenu. Pak jsou tu male mikrobusky, jejichz cena uz je tak nizka, pri tom poctu lidi co dovezou, ze neodolate a jedete. A jeste pekne pod strechou usetreni deste, prachu, nekdy i kysliku. Kdyz do takoveho mikrobusku nastoupite prvni, zjistite si predem cenu co plati mistni, dostatecne se obalite svymi zavazadli a vytvorite umelou barieru, nedostane se do vasi blizkosti uz tolik lidi a mate tak trochu soukromi. Auto vyjede tehdy, kdyz je opravdu plne. Jejich predstava trva s kvalitou nahanece a nabidky zvirectva, prominte lidstva. Kdyz oni to zviratka nekdy taky jsou. Nez vyjedete muzete taky krouzit v blizkem okoli a jeste se nekolikrat vracet. Na case moc nezalezi. I kdyz to vypada, ze soferi znacne spechaji. A k cenam za dopravu. Motorka v pujcovne, kterou si ridite stoji 5 – 7 $ na den, s soferem nejvic 10 za 3 lidi najednou. Ta je drazssi. Osobni vuz velmi ruzne, podle poctu lidi. Par desitek kilometru za 30 nebo taky 1 dolar pro dva. Mikrobusky super ceny. Nejedte napriklad ze Sihanoukvilu do Phon Penhu, coz je pres 200 km za 3 $ na osobu. Obracene jsme byli jeste zelenaci a jeli jsme to asi za 4 $. Taky je, ale velmi zazivne, ze si vyberete jako prvni vuz, velmi pohodlne se uvelebite, skvelou cenu usmlouvate a pak to sofer vzda a preda vas kolegovi a presne podle knihy svate, kdy prvni budou posledni. Rychle tedy presedate a kdo veri se modli, aby platila I ta cena. Nevim, cim jsme tak popularni, ale nase lakota nas dovede a k tak nizke cene, ze mistni tvrdi, ze plativaji vic. Nekdy je to velmi unavne nekam se dostat, pres to smlouvani, ale velmi se nam tu osvedcil burzovni model, kdy se nechame obklopit sofery, vyhodime nabidku a cas a zacneme pred nimi treba snidat, s narustajicim casem jim trosku sundate cenu a verte, ze se vzdy najde nejaky stavkokaz, ktery da nizsi nabidku a vy si pak vyberete. Nekdy, to ale selze. Napriklad z toho Sihanoukvile jsme chteli odjet asi do 100 km vzdaleneho mestecka a soferi byli tak tvrdi, ze nas tam nevzali ani po trech hodinach za 3 $ a my byli tak meci, ze to nevzali za 4 $, takze nas 40 Kc oddlelilo od toho mista a my odjeli za 3 $ do 220 Km vzdaleneho Phon Penhu. Dalsi moznosti dopravy jsou tu lode. Jsou tu lode rychle a drahe, ale taky levne a neplovouci. Tady se opet zdrzim. Z Phon Penhu uz se nam cesta po silnici zdala malo romanticka, tak jsme se ji rozhodli zpestrit po rece a jezeru lodi. Navstivic ponejprv pristav rychlych lodi, jsme byli zhnuseni cenou a turistickou oblibou vznasedel, ktere sice urazi cestu po vode pres 200 km asi za 5 hod za 25 $ na osobu, ale ta romantika najmout si lod, ktera vas tam dopravi sice za dva dny, mozna za dva a pul, ale za 12 $ i s noclehem pro dva. Ma to ovsem hacek, nejede ten den, ale pozitri. Nejsme zadny kavky, tak jsme si ji hezky napred prohledli. To byla jeste relativne prazdna. Posadka snad jedna rodina tak do 8 lidi, neumejic anglicky. Jenze mela vyplout v 7 rano a my se nalodovat uz od peti. Napadlo nas domluvit to, ze prijdem vecer pred vyplutim a prespime na lodi. Kupodivu byli vstricni. Jeste usetrime za hotel jsme si puvodne naivne mysleli, ale za, jakou cenu. Po peknem vylete s nepeknym motorkarem, ktery porad neco chtel, ze mame uz jet jinam, protoze bude prset a on by mohl dostat rymu, nebo, ze je mu horko, kdyz na nas musel cekat pred pamatkou, ci, ze ma hlad a pry je cas, kdy kambodzani jedi, ale my zrovna jedli, smazene zaby, ktere mozna on nerad, pak, ze pry ma skolu, ale my si ho objednali do urcite hodiny, kterou jsme mu nechteli odpustit, protoze o skole pred tim nerikal. Takze po vylete, jeste rychle sprcha na hotelu, pak rychle koupit do trznice jidlo na 3 dny, protoze lod nestavi, sehnat houpaci sit na spani na kterou jsme hrdi. Dve za 3 $, nekupte to. Rychle mototaxi, kde si mozna motorkar naivne myslel, kdyz nas premluvi, ze dostane penize za dve motorky, ktere jsme puvodne chteli. Dostal min a my taky co pro to, jedte tam ve trech s tremi batohy. Rychle, rychle do pristavu, kde bylo tech lodi najednou vic a uz I tma. Ted hledejte tu svou, kdyz neznate jmeno, ktere je napsane jen po jejich a vsechny jsou tak stejne. Anglicky nikdo neumi. Tolik tech lodi tam nebylo, abychom ji nenasli. Konecne ji tedy mame a v horecnatem spechu. Ale rekli nam jen SORY, lod odpluje o den pozdeji. Ted vam teprve dojde relativita casu. No co vracet se na hotel. Pry muzem prespat zde. O dekujeme, jak skvela nabidka, kterou hned vyuzijeme. Stavime stan na lodi, vesime hamaky a druhy den se jen v pristavu pohupujeme a vychutnavame nicnedelani. Jen kratky obed v pristavu a zpatky do siti. Jeste si naivne ridime budik na vychod slunce a bychom neprosvihli nalodovani lidi, kterych snad moc nebude. Vzdyt lod je skoro plna cihel jedoucich do Siaam Riepu. 7 hodin rano a nic nepluje. Ani rychla za 50 $, kterou chci fotit. Radeji po diteti nam posadka poslala papir, kde bylo napsano, ze lod ma poruchu a vypluje o dva dny dele, ale muzeme prespat zde a nebo jet jinou. Jdem se tedy optat konkurence. Cena je za dva uz 20 $, ale zas je tak plna, ze na ni neni kam postavit stan, ze je nutny uz po dvo nocich vime. V monzunech do lodi tece vrchen I pres strechu. Jenze vyplouva stejne, jako nase porouchana, kam se radi vracime. Posadka uz nas zna, my ji take. Jsou rychli, tedy alespon v demontazi motoru, ktery dokazi pomoci kladiva a par trubek rozebrat. Jenom neni jiste, zda to umeji dat taky zpet. Protoze leje nemuzem se ani zeptat u rychlych lodi. O hygiene az jindy. V 22 hod vecer nam reknou, ze to neopravi ani za dva dny. Prespime a rano vyrazime do pristavu rychlych lodi, kde si koupime listek za 25 $ na osobu 10 min pred odjezdem lodi a na minutu presne vyjizdime dve lodi z Phon Penhu, protoze vcera ta rychla z nejakeho duvodu vynechala. Mista jso radne ocislovana, ale sedacky nikde, sedime namackani na strese hlidajic vojenskou posadkou na zadi jsme asi za 5 a pul hod v jsme v Siem Riepu. Cestovat tu jeste jde vzduchem, coz jsme nezazili. A to letadlem, kdyz si ho zaplatite nebo unesete a take pry odrazem od naslapnych min. Blbe je, kdyz po odrazu jedne nedopadnete na dalsi, ktera vas odhodi ve stejnem smeru, ci vypadnete z dosahu minoveho pole. To si pak radne kulhajic zajdete. Toliko tedy ke zdejsi doprave a priste treba zas neco z deniku nebo o zdejsi chytrosti, hygiene a kulture. Zazitku a nametu je dosti, mozna k vasi nelibosti. Tak zatim. 

Janek (Zdeněk Janeček) 

Okomentovat