pátek 22. června 2007

Dante v Pekle

Dávný epos cesty Peklem přes Očistec do Ráje opět ožil a můj nový externí záložní disk symbolicky pojmenovaný Dante si to pekelně prekérně užil. 


 

Miluji teplo a zatímco já ožívám při dnešních tropických teplotách, můj nový záložní disk 500 Gb tiše umírá. Pekelné teploty, kdy jsem ho trápil i 18 hodin denně přetavily mé mapy vzpomínek na nečitelné bitmapy jeho. Nevhodné přerušení proudu ukončilo život velkému archivu fotek a hudby. Jelikož byl pořízen pro zálohu před formátováním kolegy pevného a neudělal jsem zálohu zálohy, mám co mám, i když vlastně už nemám. Dante se do Pekla dostal vlastní vinou a můj disk se jménem Dante zase mojí. Právě se nachází ve stavu Očistce, kdy z něj dostanu občas i nějakou informaci než ho pošlu formátováním do Ráje nebo servisu ke znovuzrození. Zda jsem měl při těch vysokých teplotách zachovat chladnou hlavu a všeho nechat nebo naopak využít tepla soustředěného k výpalu zálohy, která by možná vedla k přehřátí dřívějšímu a konci stejnému je dnes už jedno. Když jsem neprošel obě cesty, abych si vybral, která by byla lepší, nejsem tedy poučen, ale jen připraven lépe snášet další chyby. 

„Jen ten co projde Peklem si bude vážit Nebe. 
Někomu zas může Nebe připadat studené 
a tak se rád ohřeje v Pekle. 
Každý chce něco jiné, ale jen ten, 
kdo pozná cesty obě ví co chce." 

I ztrátou můžeme získat. Někdo se potěší neštěstím jiného, další se poučí z chyb druhých a někomu stoupne sebevědomí na blbosti jiného, protože jemu by se to nestalo. K mému potěšení bylo zjištění, že mé dlouhodobé zdravotní problémy odplavil adrenalin stresu nad ztrátou dat díky tomu, že hlavu umí zatížit jen jedna bolest.


Je zbytečné litovat se a plakat, že co bylo bylo a už není, co na tom dneska, asi tak někdo změní. Lepší je žít pro budoucnost než-li žít ze vzpomínek. 


Možná se k Vám nedostanou nějaké fotky, ale zase se pod bránou co nám tu zanechal Dante můžete dozvědět i něco o mých myšlenkách pekelných. 



Alighieri Dante La Divina Commedia 


Posléze se hrdina ocitá před bránou pekla. Nad ní je nápis:

Mnou vchází se do trýznivého města, mnou vchází se do věčné bolesti, mnou vchází se k těm, které Bůh věčně trestá. Mnou dal Pán průchod spravedlnosti, jsem z boží moci, dílem lásky jdete, jsem sklenuta nejvyšší moudrostí. Patřím k těm věcem, které v tomto světě jsou od věků. A navždy potrvám. Zanechte vší naděje, kdo vstupujete. 


(překlad Vladimír Mikeš) 


Ukázka je z pramenů: 


Dále vytaženo z vlastních osobních citací: 
 
„Když si zvykneš na Peklo, 
tak ti v Nebi bude zima. 
Když si zvykneš na Nebe, 
tak tě Peklo spálí." 

„Pouta těch co spolu přežili PEKLO 

jsou vždy silnější, než těch, 
co byli spolu v NEBI."  
„To bolestné teplo není v Pekle, 
ale v nás."

„Byl bych s Tebou v Nebi, 
budu s Tebou i v Pekle." 

P.S. Komu by se to zdálo příliš chmurné může si zvolit jinou cestu, opustit tyto stránky nebo si dohledat v osobních citacích něco pozitivnějšího. Nechám to jen na Vás. 

„Nebuďte jako jiní, 
buďte sami sebou, 
jenom tak budete jiní."

Neztrácejte hlavu dřív než o ni přijdete. Když jí ještě máte, tak jí taky používejte. Pro Vás i pro jiné je důležité, aby byla chladná a na svém místě. 

 

Janek (Zdeněk Janeček) 


Okomentovat