středa 23. dubna 2008

Ze sklepa do sklepa

Někdy v letech 1983 až 1987 byl v Polské ulici v Praze 2 sklepní Klub Polská 2, kde se scházelo převážně trampské publikum za programem, který jim tehdy chystal Karel Vidimský - Cimbura. 

On a několik pomocníků, později zformovaných do Produkční tlupy Úlet, dokázali přivést do Polské vedle začínajících muzikantů i ty, kteří se pohybovali v trampské, folkové a písničkářské muzice na špičce.

Vstupné bylo dobrovolné, vystupující hráli v podstatě za cestovné a atmosféra večerů trochu sváteční a hodně domácí. Možná to bylo i tím, že se skoro všichni diváci a někdy i vystupující znali od ohňů a sem se chodilo jako na návštěvu. Kdo si nedonesl přezutí své, tak vyfasoval u vchodu pantofle služební a sklep v Polské byl tehdy asi jedinou kulturní akcí, když nepočítáme disidentské Bytové divadlo, kde se tehdy zouvalo. Veřejný program neexistoval, a přesto mezi lidem bez mobilů a mailů každý věděl kdy a kdo zde bude hrát a bylo plno. Bohužel to chtěla vědět i STB, které se Cimburu nepodařilo přesvědčit ke spolupráci, tak to tady po čtyřech a půl letech raději zabalil. Publikum se z části i s konferenciérem Jirkou Hantlem, zvaným Čára, přesunulo do klubu Amfora na Pankráci, kousek od známého kriminálu. Trochu se potvrdilo známé rčení, že „pod svícnem je tma." Pod humoristicko-satirickou taktovkou Milana Jablonského se zde zformovalo i sdružení písničkářů KrychlePolská už pak jen chvilku sloužila jako tajný úkryt, kde se skrýval před zatčením Jiří Hrdinadnešní doživotní a neodvolatelný geniální guvernér Balbínovy poetické strany i veleúspěšný provozovatel Balbínovy poetické hospůdkyležící nedaleko bývalého Klubu Polská 2. Pro Cimburu byla Pankrác asi už moc oficiální, navíc to byl místo sklepa spíše panelákový skleník, a tak se dal potkat spíš někde u ohně. Později Cimbura nepravidelně spolupracoval s několika skupinami (Pacifik, Lístek atd.), aktivně působil na festivalu Jizerská nota, ale k pravidelné činnosti se vrátil až koncem 90. let na scéně P-klubu Trojická 10 v Praze 2. Je to v podstatě domovská scéna trampfolkové skupiny Sekvoj a zároveň i pódium dnes už 5. ročníku Notování pod Vyšehradem, soutěže interpretů folkové a příbuzné muziky, která se stává současnou líhní trampské a folkové písně. Dnes se dají Cimburovy aktivity stopovat lehce na serverech http://www.folktime.cz/ nebo na http://radiofolk.cz/Když dnes nepotkáte Cimburu jako hledače talentů na hudebních festivalech, můžete ho sledovat i jako spolupracovníka a příležitostného moderátora několika malých scén. 


Jednou z jeho posledních aktivit je dramaturgie čtvrtých úterků v měsíci na scéně Blues sklepa, který najdete nedaleko Karlova mostu v Liliové 10, což je v samém srdci historické Prahy. Ve skoro magickém prostředí potemnělého sklepa se základy historické studny je možné zapomenout na realitu světa přízemního a odnést si nezapomenutelné zážitky ze světa podzemního. Je to díky živé hudbě, která se zde produkuje opravdu každý večer. Je to jeden z mála podniků v naprostém centru Prahy, kde se nemusíte ptát na ceny v baru, protože na ně budete mít. Že by ten provozovatel David Dvořák a jeho dramaturg Martin Kraĺovský měli raději kulturu než peníze? Jsou zde i studentské a další slevy ze vstupného, které je už teď na spodní hranici obvyklých cen. Nemyslím, že to máte brát jako výzvu k levné pitce v centru města, ale jako možnost, kde se můžete kulturně osvěžit. Nezapomeňte, že atmosféru večera nedělá jen hudba, ale i vy, diváci. Muzikantovi se hraje určitě lépe pro jednoho posluchače, který naslouchá, než pro kupu lidí, kteří ho mají jako kulisu k pití. Kvalitní víno pocházelo vždy z dobrých sklepů, tak proč by v takovém dobrém sklepě nemohla zrát i kvalitní muzika. Stavte se někdy na ochutnávku, určitě si z obojího vyberete. 

Cimbura nikdy nebyl panenkou sedávající v koutě a vždy se o něm vědělo. Dnes mi dochází, že ho znám léta, ale poznávám teprve teď. „Člověk by se neměl bát zasmát, ale měl by se obávat těch, co se posmívají jiným a bojí se zesměšnit pro jiné." On se nikdy nebál smát a tím přiznat svůj postoj veřejně, ale my, oslové, se smáli jemu. Tímto se tedy veřejně omlouvám Cimburovi za sebe i za všechny, kteří si ještě neuvědomili, že Cimbura se směje vlastně za nás. Chtěl bych mu tedy i jiným sklepníkům touto cestou poděkovat, že nemáme sklepy jen na brambory nebo uhlí, ale pro zrání kvalitní kultury.

P.S. Tímto jsem nechtěl zvednout Cimburovi jeho Já, ale upozornit na ty akce, které nedělá pro peníze, pro sebe, ale pro nás. Myslím, že víc než ty kecy kolem by mu udělalo větší radost, kdyby se víc chodilo do všech klubů, i tam, kde je jen pouhým návštěvníkem. Tímto Ti děkuji za sebe, Karle Vidimský - Cimburo, živočišně lidský, mě blízký a ostatní se mohou připojit svou účastí na dalších pořadech, které ještě připravíš. Proslýchá se, že pravidelné folkové úterky v Blues sklepě se změní od června na občasné a vracíš se opět tam, kde už jsi měl asi deset pořadů ve své dramaturgii, což je další sklep, Rybanaruby

Janek (Zdeněk Janeček) 

Okomentovat