neděle 20. dubna 2014

Zvuky ticha

Zvuky ticha 


Vědět tak,
jak změnit ten svět
věčného ticha
a prolomit to
tíživé mlčení samoty.

Muzika řve jako nikdy,
já sám neslyším nic.
Samotný jsem hluchý
a chtěl bych,
tolik bych chtěl.

Vnímat Tvůj hlas
i zpěv,
šepot
i řev.
Slyšet Tě smát,
laskat i povídat,
Tvým přáním
naslouchat.

Hluboko v sobě mám
Tvůj obraz i hlas,
ale nejde, jen přeludům,
ve snech mých
naslouchat.

Nejde jen snít,
bez lásky,
bez citů bdít,
chtěl bych to žít.

Chtěl bych Tě
vídat si hrát,
mít šťastnou Tě,
líbat Tě,
v posteli hřát
a stále Tě objímat.
Chtěl bych Tě
vnímat i cítit.

Chtěl bych Tě,
po duši i po těle pohladit,
o všem i o ničem se poradit,
skládat Ti hudbu,
psát básně,
nosit Tě v srdci,
bez bolu a rázně.
Přiznat Tě
celému světu směle,
být na Tě hrdý,
to je to celé.

Co za to vše,
Ti můžu dát?
Já budu
němý láskou
a tiše Tě milovat.

A Ty pořád tak mlčíš.
Kéž bych se s Tebou domluvil,
po vzájemném mlčení, 
láskou beze slov. 

Janek (Zdeněk Janeček) Aničce 22.11.2ooo 

Elektronická kniha se souborem pdf ke stažení zdarma: 


http://www.flipsnack.com/Litera/fzjar0lf
 

1 komentář:

Jana řekl(a)...

Upřímné vyznání, smutné, bolavé.... že až bere dech. Evokuje vzpomínky, kdo nezažil, neporozumí. Vše co jsi napsal, bych podepsala.