Jací jsou zde lidé

Jací jsou zde lidé 

Jiný kraj, jiná kultura, mnoho jiných stavů. 

Velice se nám vžil termín je čistotný, chytrý a bohatý, jako Ind. Lidé jsou zde bezprostřední, dobromyslní, nic nepředstírající, kromě pár frází, žebráckých metod a psychologického vydírání. Jsou, jako malé děti. Při jednání v bance ti úředník odejde od přepážky, jak se mu zlíbí nebo se dloube v nose. U pokladen s obrovskými frontami, na nádražích a jiných úřadech se lidé ukázněně předbíhají a nikomu to nevadí. Úředník klidně přestane vydávat lístky, protože ho zaujme cizinec ve vedlejší frontě. Když si chceš oddychnout od lidí, dopravy a najdeš si místečko v parku, udělá se kolem tebe hned kroužek místních, kteří se sesednou dokola a začnou tě pozorovat, co, jako, že bude. Když si chceš něco napsat nebo přečíst, hned máš přes rameno několik pozorovatelů. Zaměření GPS, to už je malé shromáždění. Můj fotoaparát je naprosto šokuje. Neustále se ptají zda je to video. Prostě jsme pro ně zjevně větší atrakcí, než oni pro nás. To neplatí o Bombaji. Ta je na leccos zvyklá. I lidé tu chodí konvenčně oblečení. Dokonce tu nemočí a nekadí, kde je zrovna napadne, mají tu občas odpadkový koš a veřejné záchodky pro ženy. Pro útěk z města jsme si zajeli na vyhlášené pláže 160 km od Bombaje. Prý jsou nejhezčí v okolí. Je tam obrovský hotelový komplex, jako třeba ve Španělsku, Itálii a pod. Hezké, čisté, komfortní a drahé. Apartmán ve vilce s terasou na pláž, barevnou televizí, satelitem a klimatizací. Na jeden pokoj jsou asi tři pokojští. Ano muži, protože lehčí práce dělají jenom oni. Ženy kopou, nosí cihly, staví. Docela se nadřou. V průvodci píšou, že narodit se v Indii ženou, je jen o něco lehčí než být otrokem. Dokonce se může žena nechat i rozvést, ale je zapovězena celou rodinou a vesnicí. Kasty zde oficiálně nejsou, ale fungují. O tom až jindy. V letovisku s námi bydlelo asi patnáct bohatých Rusů a my tři. Pláž je velmi romantická. Na tři km asi dvacet lidí, takže se koupete pouze v přítomnosti krav, psů, ptáků, tlejících metrových želv a jiného odpadu. Večer si zajdete do vesnice pozorovat místní, jak perou v saponátech na zemi u jediné studny, kde si pak naberou vodu na pití a vaření. Taky tu skoro nikdo nemá boty, když už tak, pouze žabky. Je mi záhadou, jak procházejí tím trním, kde si propíchnu nohu já i v botě. Hady jsem zatím viděl pouze dva ještě ve Varanasi. Tady jen jednoho asi metrového, ale již mrtvého. Těch dětí, co tu taky běhá. Jejich rodiče se mají asi moc rádi. Zjevně je jejich jedinou antikoncepcí těhotenství. A jak ti lidé rádi papírují. Už se nám stalo na několika hotelech, že vyplňuješ formulář třikrát a oni to pak ještě někam telefonují. Vykazuješ, kdo jsi, kam jedeš, odkud jedeš, kdy jsi přijel do Indie, kdy odjedeš, jak dlouho zde budeš, číslo pasu, číslo víza, platnosti dokladů, tvoje adresy, zaměstnání, budeš-li zde pracovat, atd. Nejlepší je nakupování vlakové jízdenky druhé třídy, když nechceš jet na střeše. Je povinné udělat rezervaci. To napřed vyplníš formulář podobný hotelovému, pak dodáš kam chceš jet, kdy, číslo a jméno vlaku. Žádost podáš úředníkovi, který zjistí počítačem je-li ve vlaku na ten den volno. Když není, jsi na čekací listině a musíš se chodit dívat, jestli se něco neuvolnilo. Máš-li štěstí, že je rezervace potvrzena, jdeš na nástupiště, kde čekáš jen několik hodin, protože vlak má zpoždění. Pak musíš najít svůj vagón, kde je venku napsané tvé jméno a rezervační číslo na seznamu. No a pak už jen nastoupíš, abys zjistil, že tvé místo je plné a čekáš až ti přidělí průvodčí jiné. Informační cedule o vlacích a autobusech, jsou v některých městech bez anglických překladů. Je moc prima zjistit třeba místo výstupu. Ani lidé v těchto místech nemluví moc anglicky. To je pak velmi humorné zjistit informace potřebné pro tvůj formulář. A k zdejším současným cenám? Kde jsou ty časy, kdy patřila Indie mezi nejlevnější země. Ceny jsou zde asi, jako u nás, někdy i mírně dražší. Je to bída. To bohužel platí, i v turisticky nenavštěvovaných oblastech. Ceníky dodám na vyžádání. Zdejší tisk nás informuje o tom, že Indie se v novém tisíciletí postaví na první místo před západní svět. A ukáže západní kultuře, jak se má dále postupovat. Stane se první příkladnou zemí v dalším vývoji a rozvoji ekonomik. Je prý škoda, že jejich děti nejsou od malička učeni v jógách či jiných technikách, doprovodných o klasické vzdělání, protože, tak by vznikla ta lepší generace obrozující novou Indii. Máme se na co těšit. Pokračování příště. 

Za stenografickou spolupráci děkuji kamarádce Petře. 

Janek (Zdeněk Janeček) 

Bombaj, Indie.