pátek 1. září 2006

2. Cestovní email - Koh Samui

2. Cestovní email – Koh Samui 


Ostrovy blažené pro duše ztrápené, ale i Ráj, který je vězením, když je malý.

Momentálně se nacházíme na ostrově Koh Samui, který se zítra pokusíme opustit, ale ještě se vrátím do Bangkoku a poté k tomu, jak jsme se zde ocitli. Naposledy jsem se zmiňoval o výletě na slavnou a nejstarší hadí farmu. Tam se dostanete poměrně levně za 3,5 Bt, když se vám podaří zjistit číslo busu a jeho zastávku. Po loňských zkušenostech jsme se v číslech orientovali možná rychleji než místní. Bangkok se dynamicky rozvíjí ve výstavbě, ale v dopravě je silně konzervativní. To po návratu v Praze bude jezdit všechno možná jinam. Autobusy zde jsou pohodlné pro nás i pro šoféra, který si klidně v zácpě sklopí sedadlo do ležící polohy. Ještě, že skoro v každém autobuse celou cestu sedíme, jinak bych měl ztíženou orientaci, protože má výška mi nedovoluje koukat se bez řádného pokrčení nohou z oken. Asiati jsou menšího vzrůstu. Ještě, že nešetří na rozteči sedadel, jako třeba v Mexiku. Tam bylo skoro lepší stát. Bez problému jsme dorazili na farmu, na kterou jsme přispěli 70 Bt za vstupenku pro jednoho, což bylo podstatně méně než New Yorská filharmonie, která tu nechala v 1984 na rekonstrukci 4 500 000 teď není jasné čeho zda $ nebo Bt, protože na pamětní desce to bylo anglicky až na tu částku, která je popsána jen thajsky. V každém případě to vypadá, že za ty peníze to snad museli postavit celé. Jelikož bylo moc teplo a asi málo zvědavců, místo slibované hadí šou jsme jen pozorovali spící hadí strážce a jednoho hladového hada, který za dvacet minut do sebe nasoukal asi 50 cm střevo, bůhví, čím plněné. Pěkně jsme se poučili, protože jmenovky k hadům byly pouze thajsky. Bylo opravdu moc teplo a tak jsme se vydali do zdejší klimatizované místnůstky plné sklenic zřejmě hadů alkoholiků naložených pořád v lihu. Pravda, že tam pro údajnou poruchu nesvítilo světlo, ale to nám zas tak nevadilo. Při naší baterce to vypadalo tak mysteriózně. Nakonec nám stejně rozsvítili, když viděli, že to nevzdáváme. Když už nám připadalo, že to město trochu známe, tak jsme se rozhodli odjet dřív než se začneme nudit. Párkrát se mi stalo, že jsem věděl dřív já, než moje GPS, kde jsme a tak jsem ji nechával za trest na hotelu. Foťák nezlobil a taky tam bejt musel, takže to takovej trest nebyl. Von už si to město prohlídl vloni. Jak tak chodíme po nám známých místech a potkáváme staré známé, tak mi to nedá a ukazuji prodavačce své pouzdro od nože, které jsem u ní před rokem koupil. Ještě si na mě pamatovala. Bodejť, když mi to trvalo dva dny než jsem ho usmlouval. Jelikož nám to smlouvání jde, tak jsme si zde usmlouvali cenu jízdného až na ostrov Koh Samui za 250 Bt včetně lodi. Na lístku byla sice cena 300 Bt, ale byli i tací, že chtěli 600 Bt. Vyšlo nás to levněji než místní dálkovou dopravou. V.I.P. bus se záchodem, námi nenáviděnou klimatizací zmírněnou fasovanou dekou, televizí s Terminátorem 2 a zastávkou na našem už z loňska známém parkovišti. Na lodi se na nás vrhali dealeři z různých hotýlků, chtějíc nám vnutit ubytování. Po přistání na ostrově jsme navštívili zdejší informační centrum. Tam nám sice ochotně poradili co a jak, kam a za kolik, ale nakonec to nebylo až tak jednoduché. Jízdné upraveným zastřešeným pickupem mělo stát na naší pláž 20 Bt, ale chtěli po nás vždy 100 Bt na osobu. Teprve po hodině jsme našli stávkokaze, který nás vzal za 30 Bt na osobu. Sice nám to nedalo takovou námahu, jak by se zdálo, protože jsme si sedli na viditelné místo a kroužících vnucujících šoférů se občas ptali zda nás tam hodí za těch 20 Bt. Klasický taxík chtěl rovnou 200 Bt. Nakonec se to podařilo a tak jsme se vydali hledat náš první nocleh v tropickém ráji. Po pláži jsme minuli několik hotýlků s bazénem, raději se neptajíc na cenu, až jsme našli tu svou kategorii. No nekupte chatičku s verandou, koupelnou a evropským záchodem 5 metrů od stylové reggae hospody sotva 20 metrů od moře za 200 Bt. Ani jsme nesmlouvali a nechtěli jinam. Písečná pláž byla v zátoce, která postrádala klasické vlny, ale zato její klidná hladina umožňovala naprostý relax. Stačilo se ve vodě položit na záda a nechat se nadnášet bez zbytečných plaveckých pohybů. V té hospodě nás trochu štvala ta jejich reggae a tak jsme si tam nechali pustit naše CD s Redlem a Myšíkem. To jsme udělali ještě v jiné hospodě s karaoke, ať se ti Thajci vzdělávají. Jenže on to byl automat, kde se platilo 5 Bt za skladbu, což po nás sice nechtěli, ale když tam implantovali to CD, tak to hrálo jednu píseň za druhou. Pak tam zase místní naházeli nějaké prachy a my bychom museli počkat až to dohraje, aby tu desku šlo vyndat. Tak jsme pro ní museli jít druhý den znova, ale to nám nevadilo, protože tam skvěle vařili a pivo tam bylo jen za 40 Bt, což bylo oproti jinde za polovic. Po zkušenostech se zdejší dopravou jsme si v půjčovně kol, ačkoliv podle informačního centra tu kola nikde nepůjčují dvě zapůjčili a za 60 Bt na den se učili jezdit vlevo. Mimochodem motorka tu stojí 150 Bt. Z mého pohledu to byl výlet pěkný, z pohledu mé zadnice horší. Budu se muset příště více zabývat sedlem než brzdami. Ostrov je dosti plochý což je pro cyklistu ideální. Cestou jsme viděli podobné pláže, jako ta naše, velkého výtvarně až směšného Buddhu, krokodýlí farmu, na kterou jsme ani nešli, letiště, tropický lijáček, nákupní třídu západního stylu a katolický kostel se dvoumi pokladničkami, kde větší byla určena na kostel a menší na chudé. Měl jsem sebou jen malý fotoaparát ve kterém mi došel film, takže mi to ani nemusíte věřit, ale ono zas tak co fotit nebylo. Bylo by tu toho ještě víc, ale v průvodci píší, že zde skoro neprší a protože zde prší už druhý den chceme zítra vyrazit na Malajsii. Sice nevíme ještě jak, protože když jsme si zjišťovali možnosti a chtěli to jít zaplatit, tak nám řekli, že už je pozdě. Jdeme tedy do přístavu jen tak. Internet je zde za 60 Bt a protože nemůžu spát tak to píšu do Psiona a pokusím se to odeslat za částku nejméně trojnásobnou přes roaming, jestli to teda vůbec půjde. Jinak, kdo by snad chtěl psát SMS jen Aničce tak může na +420 723 88 atd., já jsem pouze na +420 737 11 atd., protože Oskarta tu nejde a to ani v Malajsii. 

Janek (Zdeněk Janeček) 

na ostrově Koh Samui 
bez korektury Aničky 5.8.2oo2 ve o4:45 
 na N 09°33.945' E 100°01.157'

Žádné komentáře: