Poslední email - Bilance
Odloučení přitahuje.
Poslední dny jsem strávil příjemnou relaxací na ostrově Rameswaram ležícím asi 3 km od hranice Sri Lanky, 7 446 km od domova. Dále pak na Cape Comorinu, nejjižnějším to mysu Indie. N 08 04 681, E 077 33 082, 7 414 km od domova. Zde se slévá Arabské moře a Indický oceán. Tady vidíte z jednoho místa východ Slunce nad oceánem a západ nad mořem. Sunrise 06 hod 36 min 33 sec, Sunset 18 hod 30 min 42 sec. Před sebou nevidíte už nic, jen široširý oceán. Žádná pevnina ani kontinent. Jako třešničku na dortu jsem si nechal putování po Kerale. Berte to, jako poslední email. Loučím se slovy Tlouštíka z R. Š. J. Foglara. "Křičte si na mne, řežte si mne, mučte si mne chlebovou polívkou - a přece jsem nejšťastnějším chlapcem: vždyť jsem viděl Rychlé šípy."
Bilance
To co teď píši Vám, je čistá pravda a žádný klam. Byť to tak vypadá, možná Vás napadá, že je to vtípek, či humor snad, leč není to tak, je to fakt. Tisíce km jsem proletěl, než jsem k té zemi doletěl, tisíce po zemi projel busem jsem, stovky vlakem pak, dále jen pěšky, na kole i jinak. Taky jsem surfoval 60 hodin, když četl jsem 100 emailů od Vašich rodin. Za Vaši poštu Vám děkuji dlužím, zůstávám nakloněn, hluboce předkloněn, za což Vám vděčím. Na 50 filmů vyfoceno mám, co s tím však udělám, to ještě nevím sám. Desetitisíce utratil a nic si nenakrad, přesto jsem zbohatl, že můžu rozdávat. Rekordy padaly, když změřil jsem 44 stupňů, běžná to denní, naopak 12 je minimum noční a to jen jednou, kdo z Vás to změní. Trochu se opálil, dvakrát se připálil, někdy i dopálil. Taky se poučil, leccos se naučil, něco jsem viděl, něco i slyšel. Zamilován jsem tu býval dosti, leč bez svatby jsi v nemilosti. Někdy byl i otráven, jindy zas jen omámen, někdy mě to štvalo, jindy zase bralo, někdy mě to rozesmálo, jindy málem rozplakalo, nikdy ovšem nenudilo, ne, že by to bylo málo. Jsem plný dojmu, sotva to pojmu. Možná mám i parazity, zato jsem bez obezity. Má hlava je papiňák, jen vypustit ten tlak. Na koho to bylo příliš, ten ať se mi vyhýbá, komu to zas bylo málo, ať mě pozve na pivo. Děvčata zvu já, co Kámasútra dá. Nikdy toho nemám dost, tohle píšu pro radost. Máš-li na to, stojí to zato. Dosti bylo dojmu, teď to jinak pojmu. Všechno jednou končí a já myslím na návrat, jak se dostat opět domů, na Ruzyň, kde chtěl bych stát. Už se blíží poslední to den, kdy letem Paříž Praha mám být navrácen, v dvacátýtošestý, únorový den. Po 17 hodině, či nějak tak, kdo chce, může se přijít podívat. V neděli bych chtěl jen spát a prát, v pondělí zas pivo, víno a s ženou spát. Pak zakážou mi doktoři vše, co Vám mám povídat, tak někdy příště, zas jindy a jinde, budeme si zase psát.
Janek (Zdeněk Janeček)
Thiruvananthapuram, Indie 2o.o2.2ooo
Žádné komentáře:
Okomentovat